Spolek pro Černou Horu

Na besedu byly pozváni tito hosté:

- starosta městyse Černá Hora, ing. Bohumil Hlavička,

- zastupitelé městyse Černá Hora, ing. Ludmila Slavíčková, ing. Naděžda Šabrňáková, ing. Miloš Bažant, ing. František Virdzek, MUDr. Libor Ivánek, mgr. Zdeněk Burýšek, František Kreutzer,  ing. Ondřej Měšťan, ing. Jiří Fusek,

- bývalý zastupitel městyse Černá Hora, pan Eduard Baráček,

- ředitel Základní školy v Černé Hoře, mgr. Vlastimil Šíbl,

- kronikář Černé Hory, ing. Karel Odehnal,

- manažer Sportovního klubu Kociánka Brno, pan Petr Horáček,

- zástupce iniciátorů a organizátorů petice proti výstavbě hal a parkoviště na školním hřišti, pan Jiří Mazura,

- zástupce rodičů usilujících o zřízení dětského hřiště, ing. Pavel Musil.

S výjimkou zastupitelů ing. Naděždy Šabrňákové, MUDr. Libora Ivánka, Františka Kreutzera a ing. Jiřího Fuska se besedy zúčastnili všichni pozvaní hosté.

Z besedy byla pořízena zvuková nahrávka.

Beseda byla rozdělena na tři témata:

1. plánovaná výstavba hal na curling a kuželky včetně parkoviště na místě stávajícího školního hřiště,  tj. nad školou.

2. výstavba dětského hřiště a jeho umístění – buď na horním hřišti nad školou nebo ve sportovním areálu

3. výstavba nové tělocvičny a její umístění – buď na místě současné tělocvičny nebo nad školou

ÚVOD

Na úvod vystoupil kronikář Černé Hory ing. Karel Odehnal se svým příspěvkem o historii černohorské školy a černohorského školství. Karel Odehnal považuje rozhodnutí o umístění curlingu a kuželek na horním hřišti za velmi nešťastný krok. Tímto způsobem se velice omezí a prakticky zničí jakákoli budoucnost a perspektiva černohorské školy.

Dále vystoupil bývalý zastupitel městyse Černá Hora pan Eduard Baráček se svým příspěvkem o architektuře areálu Základní školy Černá Hora. Ve svém příspěvku mj. uvedl:

Prof. arch. Ing. Bohuslav Fuchs, DrSc. byl významný český architekt a zvláště urbanista. Získal uznání nejen na poli české, ale i světové architektury. Byl členem skupiny odborníků, která formulovala tzv. Athénskou chartu, ve své době progresivní pravidla urbanismu, z nichž doposud vycházejí všechny moderní metodiky územního plánování.

Realizace obecné školy v r. 1935 podle jeho návrhu musela tehdy v Černé Hoře působit jako zjevení a pro příchozí odborníky tak působí dodnes. Návrh navíc vzešel z otevřené soutěže, což svědčí o kulturnosti, odvaze a přehledu tehdejší reprezentace naší obce. Škola je pro Černou Horu něčím takovým, jako je pro Brno známá vila Tugendhat.

Fuchs spolu se zadavateli zvolil kompozici čelně se konfrontující se zámkem. Tímto krokem respektoval zámek jako přirozenou dominantu obce. Nutný volný prostor před školou umožňující vazbu na zámek zároveň zajišťoval, že škola nepůsobí zbytečně monstrózně a mohl se rozvinout její horizontální potenciál. Škola byla záměrně koncipována pro předpokládaný rozvoj směrem do svahu, což se později ne příliš podařilo přístavbou.

Úplnou katastrofou pro prostor černohorské školy byla výstavba samoobsluhy a tělocvičny na bývalém školním hřišti. Došlo k naprostému nepochopení urbanistických zákonitostí  dané lokality. Byla znehodnocena nejcennější stavba v obci z novodobých dějin. Hodnota funkcionalistických staveb mimo jiné spočívá v jejich kompozičních vztazích k okolí, které byly vytvářeny jejich autory naprosto vědomě a jsou součástí díla samotného.

Je příznačné, že dobová kvalita školy, jak estetická, technická, tak i funkční zastarává nesrovnatelně pomaleji, než přístavby před školou (tělocvična na zbourání, samoobsluha po rekonstrukci).

Stojíme nyní před rozhodnutím. Potvrdit nynější stav, stavbou nové, větší tělocvičny na místě té současné jej ještě zhoršit, nebo chyby minulosti napravit.

Každá obec by se měla ze zákona starat o svůj rozvoj, ale i o ochranu kulturního dědictví, měla by mít jasnou vizi, kam směřovat. Zatím to vypadá tak, že jedinou vizí je rozvoj - i kdyby neměl zůstat kámen na kameni!

Asi neexistuje odborník, který by popíral přínos a hodnotu Fuchsovy školy pro historii, vývoj architektury nejen v Čechách, ale i ve světě. Je jen otázkou času, nejdéle jedné generace, kdy bude Fuchsovo dílo památkově chráněno. Naše stavitelské činy před školou pak budou našimi potomky proklety a náročně odstraňovány. Předpokládám totiž, že se k moci v obci dostanou kultivovaní lidé, kteří pochopí, co zde mají za poklad. Těmi lidmi však můžeme být už my!

Vyzývám představitele obce, aby současné znehodnocení školního areálu jasně pojmenovali a zabránili zhoršování tohoto stavu dalšími nekoncepčními stavebními zásahy. Doporučuji stávající budovy před školou nechat dožít a odstranit, souběžně s tím koncepčně uvažovat o revitalizaci prostoru před školou.

Co se týče zamýšlené výstavby nové tělocvičny, měla by být jednoznačně situována do svahu nad školou, ale po důkladných studiích celého prostoru.

Téměř každá obec má barokní kostelík, ale málokterá se může pochlubit funkcionalistickou školou od Bohuslava Fuchse!

TÉMA PRVNÍ – SPORTOVNÍ HALY NA ŠKOLNÍM HŘIŠTI

K prvnímu tématu, tj. plánovaná výstavba hal na curling a kuželky včetně parkoviště na místě stávajícího školního hřiště, vystoupil moderátor besedy, který stručně shrnul události související s tématem.

Poté se svými příspěvky vystoupili ing. Bohumil Hlavička, starosta městyse Černá Hora, pan Petr Horáček, manažer Sportovního klubu Kociánka Brno, pan Jiří Mazura, zástupce iniciátorů a organizátorů petice proti výstavbě hal a parkoviště na školním hřišti.

Bohumil Hlavička hovořil o konkurenci mezi obcemi a snaze v konkurenci obstát, aby do Černé Hoře přicházeli noví lidé a s nimi i příjmy z daní. Vyzdvihl význam pivovaru a dobré jméno Černé Hory přesahující region. Městys se snaží přilákat nové lidi novými stavebními místy. Lidem je třeba nabídnout služby, koupaliště, mateřskou a základní školu, zdravotní středisko, dům s pečovatelskou službou, sportoviště u rybníka. Prostor nad školou je územním plánem určen pro občanskou vybavenost, sport a kulturu, proto je vhodný i pro záměr SK Kociánka a jeho žádost o evropské dotace. Černá Hora by měla něco, co někdo jiný jen tak nemá. Navíc pomůže organizaci, která si to zaslouží. Domnívá se, že není odpor vůči halám jako takovým, ale vůči jejich stavbě nad školou. Nechápe, jak mohou protestovat lidé, žijící mimo Zvěřinec. Chceme-li rozvíjet cestovní ruch, musíme si být vědomi pozitiv i negativ. Vyzývá ke vstřícnosti a zvážení všech kladů a záporů. Stručně popisuje plánované haly a uvádí, že parkoviště se školní zahrady dotkne jen nepatrně.

Petr Horáček shrnul aktivity Sportovního klubu Kociánka. Klub usiluje o to, aby postižení měli stejné podmínky pro sport jako zdraví lidé. Obsluhuje celkem 12 sportů po celé republice, mezi jinými má tři družstva curlerů, kteří jezdí do Prahy. Ve snaze omezit cesty do Prahy klub usiluje o vybudování curlingové haly buď v Brně, kde je to obtížné, nebo v jeho blízkosti. Sportovní klub Kociánka zpracoval záměr, který předložil starostovi. Haly chce postavit co nejdříve s pomocí evropských dotací. V návrhu je zapracováno 80% připomínek, které zazněly na diskusním fóru. Díky popularitě v médiích se ozvaly i jiné obce, klub se však nebrání ani jiné lokalitě v Černé Hoře.

Jiří Mazura upozornil, že starosta ani zastupitelé o záměru vůbec nejednali s lidmi, kteří na Zvěřinci bydlí. Výstavbu nad školou, která výrazně změní dosavadní prostředí, považuje za „lumpárnu“. Připomíná výroky pana starosty z médií a Internetu, kde starosta tvrdí, že hřiště nad školou chátrá 30 let, není k ničemu, běžecká dráha je zarostlá, doskočiště je zarostlé. V době, kdy ředitelem školy byl pan Raštica a pan Kupka, bylo hřiště v pořádku. Současný stav hřiště trvá asi 15 let. Za tento stav z poloviny odpovídá i obecní úřad, který je zřizovatelem. Starosta dále tvrdí, že žáci hřiště nepoužívají, že se na něm necvičí. To Jiří Mazura označuje za naprostou lež. Všichni, kteří „tam“ bydlí, dosvědčí, že děti na hřišti cvičí od začátku vyučování až do konce. Na hřiště chodí družina, školka, hasiči, malá kopaná. Je to jediné místo v Černé Hoře, kam mohou děti bez jakéhokoli omezení, protože ze sportovního areálu je každý vyhodí. Hřiště je jediným místem v Černé Hoře, kde je možné se bezpečně naučit jezdit na kole. Chodí tam maminky s kočárky a dětmi.

Souhlasí s tím, že postiženým dětem se musí pomáhat, ale ne způsobem, že pomůžeme jiným lidem, ale „odkopneme“ ty naše. Souhlasí, že Černá Hora díky halám získá turisty.

Za nevýhody výstavby považuje zničení životního prostředí v dané části obce, ani zástupci médií, kteří byli osobně na hřišti, nechápou, proč by se na tak krásném místě měly stavět haly. Poukázal na problém zastínění, hluku z hal, čpavku a ohrožení dětí základní školy.

Jiří Mazura se domnívá, že u každé školy by mělo být hřiště. Postaví-li se haly, u školy žádné hřiště nebude. Připomněl, že od doby, kdy byla postavena samoobsluha a zrušeno hřiště pod školou, úroveň lehké atletiky významně poklesla, odkazuje na medaile a poháry ve vitríně školy. Ptá se, kde mají děti sportovat, kolem rybníka se nesmí, ze sportovního areálu je vyhodí. Zničení hřiště nad školou považuje za naprostý nesmysl.

Vyjádřil obavu, že do hal bude dojíždět mnoho lidí a na Zvěřinci se zničí už tak špatné silnice. Domnívá se, že škola se bude muset jednou rozšířit, k čemuž musí být zachovány podmínky.

První podpisová akce se odehrála v bezprostřední blízkosti hřiště. Bylo sebráno 82 podpisů, nepodepsal se jeden člověk. Následovala druhá podpisová akce po celé obci. Škola je věcí celé Černé Hory, ale i okolních obcí, proto petici podepsali i lidé z jiných částí Černé Hory. Stále ještě chodí lidé, kteří chtějí petici podepsat, dokonce i z okolních obcí. Do centra obce, kde je naprostý klid, haly rozhodně nepatří. Organizátoři petice zásadně nejsou proti postavení hal v Černé Hoře, naopak, bude-li stavba na jiném místě, podpoří ji. Jiří Mazura navrhuje místa, kde by haly mohly stát, ve sportovním areálu a u Selkova. Upozornil na řadu příspěvků na diskusním fóru na Internetu, z nichž většina je proti výstavbě hal nad školou. Nechápe, jak zastupitelé mohou odsouhlasit výstavbu, ke které ani neviděli studii. Navíc lidem bylo nad školou přislíbeno dětské hřiště, je nefér, že dětské hřiště bude jinde. Nedokáže si představit, jak budou děti přecházet přes frekventovanou silnici, ve sportovním areálu je navíc hluk a děti chtějí být v klidu.

Následovala dlouhá a bouřlivá moderovaná diskuse k prvnímu tématu. Během diskuse postupně vystoupili: Zdeněk Burýšek, Petr Horáček, Bohumil Hlavička, Antonín Zachoval, Eduard Baráček, Vlastimil Polínek, Ivan Musil, Jiří Mazura, Petra Herotová, Bohumil Hlavička, Antonín Zachoval, Eduard Baráček, Petra Zavřelová, Vlastimil Šíbl, Pavel Krška, Kamich Mach, Vlastimil Polínek, Ivan Musil, Lucie Slavíčková, Jaroslav Zelený, Jiří Mazura.

Zdeněk Burýšek zdůraznil, že je třeba vytvářet podmínky pro organizovanou zájmovou činnost, a proto hlasoval pro výstavbu hal nad školou. Je si vědom toho, že místo nad školou není pro haly ideální, upozornil, že celý Zvěřinec je jedno velké parkoviště, způsob podepisování petice označil za neférový, jako svou chybu označil skutečnost, že z pozice zastupitele nepožadoval svolání občanů k projednání záměru výstavby hal.

Petr Horáček uvedl, že haly okolní domy nezastíní. Přiznává přítomnost čpavku, vzhledem ke konstrukci haly však vylučuje hluk. V curlingové hale může trénovat max. 32 lidí, vozíčkáři se budou dopravovat vozy VW Transporter. Do kuželny se vejde 16 lidí. Autobusy jezdí jen v případě velké akce, která by se konala jednou za rok. Zopakoval, že 80% připomínek občanů z diskusního fóra bylo v záměru zohledněno. Poděkoval za zviditelnění SK Kociánka v médiích.

Bohumil Hlavička uvedl, že dle architekta Fuchse měla být tělocvična přistavěna k budově školy „zboku“ a za ní měl být bazén. V případě potřeby rozšíření školy by se souběžně s hlavní budovou postavilo další křídlo, čímž by vznikla stavba ve tvaru písmene „U“. Bohužel se pod školou postavila prodejna a tělocvična. Za největší neštěstí považuje výstavbu přístavby na jejím místě. Má-li být vše uvedeno do pořádku, musela by se zbourat prodejna, tělocvična, přístavba, místo přístavby by se postavila tělocvična a na ní by navázalo další křídlo. Případný rozvoj školy vidí v tom, že se přistaví další křídlo nad školou, na zahradě. Upozornil, že právo rozhodovat o umístění staveb a výstavbě v obci má zastupitelstvo městyse, které rozhoduje podle svého nejlepšího svědomí.

Bohumila Hlavičku děsí, že si někteří občané myslí, že je schopen udělat to, co je uvedeno v petici. Nesouhlasí, že do sportovního areálu nikdo nechodí, naopak na školní hřiště nikdo nechodí, což je poznat dle toho, jak hřiště vypadá. Přečetl část textu petice: „zastupitelé při hlasování k této zamýšlené výstavbě na stávajícím hřišti byli starostou mylně informováni o jeho využití“. Ptá se přítomných zastupitelů, zda byli mylně informováni. Reagoval bývalý zastupitel Eduard Baráček. Starosta údajně na zastupitelstvu řekl, že se hřiště nad školou vůbec nevyužívá. Bohumil Hlavička uvedl, že to je stoprocentně pravda. Občané hromadně reagovali, že to není pravda, že je to lež, že starosta lže.

Bohumil Hlavička si je vědom nevýhod výstavby hal (zrušení školního hřiště, větší provoz, hluk), ale výhody dle jeho názoru převažují. Okomentoval jiná místa, kde by haly mohly stát.

Antonín Zachoval připomněl, že hřiště se budovalo svépomocí, pro školní mládež, na výstavbě se podíleli lidé z celé Černé Hory, a proto také podepsali petici. Zopakoval, že občané nejsou proti samotným halám, ale proti jejich umístění nad školou. Uvedl, že redaktoři z médií se divili, že na takovém krásném místě se mají stavět haly. Dále uvedl, že u Tišnova občané sepsali petici proti výstavbě stanice na plyn, a zastupitelstvo jejich vůli respektovalo. Jsou-li v Černé Hoře jiná místa, kde je možné halu postavit, nechť se postaví v Černé Hoře. Ať se ale neničí školní hřiště. Nesouhlasí s výrokem Zdeňka Burýška, že lidé nevěděli, co podepisují. Vypadá to, jako by všichni občané byli hloupí a jen zastupitelé chytří.

Eduard Baráček upozornil na dnešní trend, kdy jakákoliv volná místa, kde děti původně hráli fotbal či jiný sport, z měst úplně mizí, v malých obcích zůstávají, ale z Černé Hory je vytlačujeme, jakmile máme volný „plácek“, tak ho zastavíme, nenecháváme plácky pro přirozený pohyb dětí. Zopakoval, že v Černé Hoře máme unikátní stavbu - budovu základní školy. Dále upozornil, že obec nemá žádný urbanistický plán, žádnou vizi, filozofii. Jedinou filozofií je budovat to, na co jsou dotace.

Vlastimil Polínek se diví, že obec nemá svého urbanistu, který by vypracoval urbanistický plán obce. Při rozhodování zastupitelstva postrádá stanoviska stavebních odborníků. Upozornil, že výbor zastupitelstva pro územní rozvoj a územní plán byl zrušen, požaduje, aby na obci existovala stavební komise, složená z odborníků, kteří by každou stavbu profesně posoudili. Ptá se starosty a p. Horáčka, kde jsou další dvě místa vhodná pro výstavbu hal. Bohumil Hlavička odpovídá, že dle územního plánu mohou haly být ve sportovním areálu a na Prášilkách. Domnívá se, že haly by měly být ve sportovním areálu. Zastupitelstvo by k tomu, aby mohlo rozhodovat, mělo mít zřízeno poradní orgány, komise a výbory. Je překvapen, že „kantor“ Zdeněk Burýšek se domnívá, že haly na curling a kuželky jsou vhodné pro mládež. Když Vlastimil Polínek na zastupitelstvu uvedl, že ředitel školy má v úmyslu oživit školní zahradu, která leží ladem, pan starosta odpověděl, že z toho nic nebude. Ptá se, kde jinde než na školní zahradě se dětí mají učit vztahu k přírodě, kde se mají učit základům ekologie. Řekl, že rozumí něčemu, ale nemůže tvrdit, že rozumí všemu, jak si to dnes o sobě myslí pan starosta.

Ivan Musil se domnívá, že životní prostředí obyvatel v okolí hal bude zhoršené. Chápe, že zastupitelstvo bylo zvoleno a může rozhodovat. Při rozhodování by si ale vždy mělo položit otázku, co jejich rozhodnutí přinese občanům Černé Hory, a to všem. Libí se mu, že se změní mapa curlingu v Evropě, ale mu jako občanovi to nepřinese nic. Souhlasí s tím, aby se podporovali handicapované děti. Domnívá se, že z místních obyvatel vzhledem k cenové nedostupnosti curlingovou halu nevyužije téměř nikdo. Za přínos by považoval, kdyby se v hale mohlo bruslit. Počet místních, kteří chodí bruslit do sportovního areálu, je ale menší, než počet těch, kteří nyní používají hřiště nad školou. Hřiště nad školou má obrovský význam pro děti, které jsou v družině. Souhlasí, že sportovní areál je krásný, ale není možné, aby do něj chodil kdokoli kdykoli. Domnívá se, že by bylo dobré, aby hřiště nad školou zůstalo zachováno, ale aby se o ně občané postarali – zaplotit, udělat novou trávu, opravit běžeckou dráhu a umožnit lidem přístup za určitých podmínek – pro jednotlivce, družinu, tělocvik, zájmovou činnost, dětské hřiště. Nechť se pro haly najde jiné místo. Souhlasí, že architekt Fuchs byl špička, domnívá se ale, že „to už je pryč“.

Jiří Mazura se obrátil na Zdeňka Burýška, jak mohl odsouhlasit projekt, který neviděl. Ohrazuje se proti tomu, že zastupitelstvo mohlo výstavbu hal odsouhlasit na základě nedostatečných informací, které měli k dispozici. Vrátil se k problému osvícení a zastínění domů. Připomněl zastínění domu pana Řezníka po vystavění přístavby školy.

Petra Herotová hájí stavbu školy, která je zapsána v dějinách české i světové architektury. Pan starosta hovořil o konkurenci, o hraní primu mezi obcemi, právě škola má dostatečně velký potenciál, aby byla tím místem silné konkurence, místem, které na sebe a na Černou Horu upoutává pozornost. Pan starosta hovořil v souvislosti s halami o kultuře. Petra Herotová nepovažuje haly za kultury, jde o něco tendenčního, co bude za pár let zase zapomenuto. Domnívá se, že funkcionalistická stavba školy má mnohem delší trvání, hlavně z hlediska kulturního. Apeluje na ředitele školy, že by měl být odborníky dostatečně informován o tom, kdo Bohuslav Fuchs byl, o stavbě samotné, měl by hájit a bránit stavbu školy i její okolí, respektovat urbanistický plán a odmítnout jakékoli uspěchané stavební návrhy. Podpořila petiční akci, uvedla, že v obci, ze které pochází, chtěli v bezprostřední blízkosti základní školy postavit supermarket Lidl, občané nebyli informováni, spojili své síly, iniciovali petici, radnice nakonec výhrady občanů uznala a výstavba se nerealizovala. Proto se domnívá, že petice má svoje opodstatnění.

Bohumil Hlavička poukázal na neplatnost 75% petičních archů, protože v jejich záhlaví není uvedeno, čeho se týkají. Je mu úplně jedno, kolik lidí petici podepíše, potěšilo by ho, kdyby přišel alespoň jeden občan a diskutoval na základě argumentů. Dále navrhl: „Já zajistím to, že ta stavba bude jinde, a vy zajistíte, že tam bude perfektně funkční hřiště, o které se budete starat, jste pro?“ (potlesk). Zdůvodnil, že haly nemohou být ve sportovním areálu, protože se tam připravuje jiný sportovní projekt.

Antonín Zachoval prohlásil, že 320 petičních podpisů je důvod k zamyšlení nás všech.

Eduard Baráček se ptá Petra Horáčka, jaké využití sportovních hal předpokládá. Petr Horáček odpovídá, že vozíčkáři trénují dvakrát až třikrát týdně, dále i „zdraví“ curleři. Eduard Baráček se ptá Zdeňka Burýška, zda se domnívá, že curling a kuželky jsou vhodnou zájmovou činností pro děti, navíc placenou a nikoli levnou. Zdeněk Burýšek odpověděl, že přepokládá, že půjde o neplacenou zájmovou činnost. Co se týče zájmové činnosti, považuje za důležitou každou příležitost. Připomněl, že rodina totálně selhává, jediná prevence je škola a zájmová činnost dětí. I obec by se o tyto věci měla starat. Eduard Baráček uvedl, že je důležité, aby pro černohorské děti byly haly bezplatné. Dále reagoval na názor Ivana Musila. Záměrem obce je zbourat současnou tělocvičnu a postavit novou. Eduard Baráček nevidí důvod, proč by nová tělocvična nemohla z druhé strany navázat na školu, a uvolnil se tak prostor před školou do své původní slávy. Ivan Musil takovou variantu považuje za možnou, předpokládá, že zastupitelé zváží obě varianty. Nevidí důvod, proč by nová tělocvična nemohla zůstat na místě té současné, navíc se využijí stávající šatny a sociální zařízení. Uznává, že tehdejší výstavba tělocvičny na současném místě byla chybou.

Petra Zavřelová se zeptala ředitele školy Vlastimila Šíbla, kde budou děti trénovat atletiku, pakliže hřiště nad školou nebude, a upozornila na odstrašující příklad nekoncepčního uvažování, kterým jsou supermarkety ve městě Blansku.

Ředitel základní školy Vlastimil Šíbl uvedl, že po dohodě s panem starostou by se atletika mohla trénovat na umělé ploše ve sportovním areálu, v případě, že by se plocha upravila. Toto řešení považuje za krajní. Věří tomu, že zastupitelé v případě sportovních hal nad školou rozhodovali s nejlepším vědomím a svědomím. Že nešlo o šťastné rozhodnutí, je jiná otázka. Zvolené řešení považuje za nešťastné. Na druhou stranu by výstavba hal měla i pozitiva. Kdyby se haly postavily kdekoli jinde v Černé Hoře, bude to pro školu přínos. Těší ho zájem občanů o to, co se ve škole a v jejím okolí děje. Uvedl, že o investicích ve škole nerozhoduje ředitel, ale zřizovatel – obec. Upozornil, že někteří občané si z pozemků školy dělají skládku materiálu, dřeva, cihel, hlíny. Zopakoval, že stavbu sportovních hal na školním hřišti považuje za nešťastné řešení.

Pavel Krška se vrátil ke konkurenci mezi obcemi. Co nám všichni záviděli je krajina, dominanta zámku, rybník, který už nemáme; kvůli této vizuální stránce se spousta lidí do Černé Hory stěhovala. Dnes se o zděděné kulturní statky nestaráme, měli bychom se více věnovat Černé Hoře, než výstavbě za každou cenu. Uráží ho, když se v nových lokalitách vystaví nové silnice, chodníky, a u školy, kde bydlí, na chodníky nikdo 30 let nesáhl. Poukázal na zcela zničený chodník před školou, na který peníze nejsou. Měli bychom se starat o jádro Černé Hory, o to, co jsme zdědili, abychom byli hrdí na to, co máme. Ptá se, co občané Černé Hory curlingem a kuželnou získají? Odpovídá si, že nic. Jen se zastaví volné prostory. Haly by měly být mimo centrum zástavby, v místě, kde by nerušily obyvatele, tak, aby zapadly do okolní přírody. Vrací se k dětskému hřišti, považuje za nefér, že se občané v anketě vyjádřili, kde hřiště chtějí, a zastupitelé stejně rozhodnou jinak. Nedovede si představit, kdo z rodičů by pustil samotné děti na hřiště k rybníku přes frekventovanou silnici. U školy byla vždy větší kontrola dětí. Poukázal na rychlá auta jezdící kolem školy a děti pohybující se tamtéž. Navrhuje retardéry. Místostarosta Bažant reaguje, že by obyvatelé kvůli hluku, jež retardéry vydávají, okamžitě požadovali jejich odstranění. Pavel Krška se domnívá, že život dítěte je cennější než hluk z retardérů. Jestliže se něco prosazuje, je třeba posoudit přínos. Je-li přínos minimální a oběť velká, neměla by se dotyčná akce realizovat.

Kamil Mach jako přispěvatel na dětské hřiště děkuje panu starostovi za to, že dětské hřiště, na které občané získali peníze, bude v souladu s tím, jak starosta slíbil, umístěno nad školou.